Proč to tak je...?

29. listopadu 2012 v 21:06 | Hide |  Moje Podivné úvahy
Každý má svoje klady i zápory a taky "sebou určené hranice". Jenomže pak, přijde nějaký debil a z vašeho nikdy udělá něco. Protože někdo dělá chyby, protože někdo překročí hranici, protože někdo lže, protože někdo miluje, protože všichni jsme jen lidé. Lžeme, krademe, ubližujeme, soudíme, nenávidíme. Ale milujeme.. třeba i tajně nejlepšího kamaráda, kluka ze třídy, zpěváka, líbí se nám náš učitel, sme blázni do filmové hvězdy. My označováni za "děti" nejsme tak moc vyspělí aby sme se do někoho opravdu zamilovali... je to jen "chvilkové pomatení smyslů", které nikdy nevydrží dlouho. A po rozchodu je to za chvíli pryč. Ale tak to není, rány na srdci bolí stejně dlouho, slzy tečou také. Děti nejsou jen "duševně malé". Kdo tohle udává? Proč bych nemohl opravdu milovat i když mi je jen 15 let. Proč nemůžu v devatenácti letech chodit s malou holkou za ruku, aniž bych byl označen "pedofilem". Někdo na starší, někdo na mladší a někomu je to fuk. Je jasné, že se třiceti letý člověk nemůže vyspat s dvanácti letou holkou, ale proč by nemohli mít vztah? Vodit se za ruku, dát si pusu, psát si esemesky a později něco víc aniž by byl muž označen úchylem. Nikdy to není lehké, ve všem jsou překážky a buď se přes to dostanete nebo ne. Život je vysoká hra a padají nám do rukou nízké karty, ale všechno se dá změnit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama